Psychologie výživy, aneb umíme vůbec jíst?

Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání?

Útok či útěk

K tomu abychom jídlo adekvátně zpracovali a vzali si z něj veškeré živiny, se potřebujeme nacházet v tzv. parasympatickém módu. Pokud jsme ve stresu, ať už je sebemenší, naše tělo je nastaveno na přežití a trávení je odsunuto do pozadí. Naše tělo neumí rozeznávat závažnost stresu, buď má aktivní parasympatickou nervovou soustavu (stav relaxace), nebo sympatický nervový systém (stresová reakce). A je jedno, jestli sympatickou větev aktivoval nepříjemný telefonát, zprávy v televizi, nebo nepořádek v bytě. Jakmile se aktivuje, schopnost trávení se snižuje. Je to proto, že autonomní nervová soustava (ANS) monitoruje, jestli je v žaludku nějaká potrava, aktivuje v něm mísení, spouští enzymatické šťávy a udržuje celý proces vstřebávání živin v chodu. Jakmile ANS zaznamená stres, začnou být do oběhového systému vylučovány hormony, které nám pomáhají dodat okamžitou energii – adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tok krve je přesměrován ze středu těla směrem do hlavy (abychom mohli rychleji přemýšlet) a do končetin (abychom měli sílu nutnou pro útok či útěk), trávicí systém se vypne.

 

Pokračovat ve čtení

Očista zdraví šetrnou detoxikací

Publikováno: 1. července 2015
Autor: Kim Schuette
Překlad: Pavel Eminger

Pod pojmem detoxikace se nám často vytváří představy striktního třídenního půstu na džusech. Nebo vyčerpávající dny, kdy se popíjí odporné, předem připravené směsi. Detoxikace je fyziologické odstranění odpadních látek metabolismu a exogenních toxinů z těla ven. Ve skutečnosti se jedná o proces, ne jednorázovou událost.

Detoxikace je nepřetržitou funkcí přenášenou četnými emunkturami našeho komplexního těla. Emunktury jsou orgány vylučování. Slovo má původ v latinském „emungere“, což znamená „vyčistit“ a odkazuje na tkáně a orgány, které vylučují toxiny z těla. Těmito orgány jsou játra a žlučník (vylučování žluči), ledviny (urinace), plíce (oxid uhličitý), tlusté střevo (defekace) a kůže (pot) /.1/ Králem detoxikace jsou pak naše játra.

Játra jsou hlavním orgánem zodpovědným za rozklad endogenních i exogenních toxinů a pracují nepřetržitě každou vteřinu našeho života. Spolupracují s ledvinami a tlustým střevem, ale také s plícemi a kůží, aby zajistily, že se toxiny z těla dostanou co nejrychleji a nejefektivněji. Játra filtrují krev a odstraňují chemikálie, nadbytečné hormony, viry a bakterie. Navíc metabolizují léky a další látky a rozkládají alkohol. Také hrají klíčovou roli v trávení tuků, bílkovin a sacharidů a jsou skladiště pro vitamínů, minerálů a cukrů.

V tomto článku si představíme tři postupy, kterými napomůžeme šetrné detoxikaci. Tři principy, na které se budeme zaměřovat, je výživa těla, ochrana těla a podpora těla. V každé této kategorii zmíníme jednoduché postupy, kterými můžeme podpořit vitální potřebu detoxikace těla v každodenním životě. Tyto kroky spočívají v zařazení těch věcí, které podporují neustálý proces detoxikace a také v odstranění překážek, které brání správné eliminaci a očistě těla. Předtím, než se do toho pustíme, pojďme se podívat na problémy, kterým čelíme v našem moderním světě.

Pokračovat ve čtení

Syndrom trávení a psychologie (GAPS)

Publikováno: 22. března 2009
Autor: Natasha Campbell-McBride
Překlad: Pavel Eminger

GAPS v lékařském povědomí

Před patnácti nebo dvaceti lety se většina doktorů nikdy nestřetla s autistickým dítětem. Jednalo se o vzácnou poruchu postihující asi 1 z 10 000 dětí, o které většina lidí nikdy neslyšela. Dnes máme v naší zemi (USA) v průměru 1 ze 150 dětí diagnostikovaných s autismem. Se 40-ti násobným vzrůstem nově diagnostikovaných případů autismu dnes čelíme obrovské epidemii.

Autismus je devastující porucha. Nezruinuje jen dítě, ale zruinuje život celé rodiny. Sourozenci, rodiče a prarodiče s sebou toto břímě nesou po zbytek života. Porucha pozornosti (ADD) a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je další epidemie. Jedno ze tří dětí v každé třídě v USA, Británii, Austrálii, Kanadě a několika dalších státech je diagnostikováno s tímto stavem. Pokud je ve třídě hyperaktivní dítě, tak musí učitel věnovat kolem 80 procent svého času pouze jemu a zbytek třídy tím výrazně strádá. Tyto děti vyrušují a jsou neposedné, jejich schopnost se soustředit je krátká a jejich paměť špatná. Vyučovat takové dítě je velmi složité.

Také tu máme epidemii dyslexie a dyspraxie. Dyslexie je definovaná jako porucha, kdy dítě neumí správně číst nebo psát. Nicméně, pokud se na dyslektické dítě zaměříte, zjistíte, že dyslexie zahrnuje více než jen poruchou čtení a psaní. Tyto děti jsou společensky nemotorné: je pro ně velmi obtížné zapadat do společnosti, hledat si kamarády a vhodně se chovat v různých sociálních situacích. Asi 50 procent dětí s dyslexií jsou zároveň dyspraktické. Dyspraxie se dá popsat jako fyzická nemotornost—špatné hrubé i jemné motorické schopnosti. Tyto děti jsou špatné ve sportu. Spoustě z nich zabere dlouhou dobu, než se naučí chytit míč nebo šlapat na kole.

Když se zaměříte na děti s takzvanými psychickými poruchami, zjistíte, že jsou fyzicky nemocné. Většina z nich trpí alergiemi na potraviny, chemikálie, zvířata, pyl, prach—zkrátka na vše v prostředí. Trpí trávicími poruchami, astmatem a ekzémem, častými ušními infekcemi a plicními infekcemi. Nedokážou správně strávit a vstřebat jídlo a mají vážné výživové nedostatky. V důsledku toho všeho nejsou schopny se učit, fungovat ve společnosti, dělat sport, hledat si přátele a zapadat mezi ostatní.

Pokračovat ve čtení

Syndrom zvýšené propustnosti střev (Leaky Gut Syndrome)

Střevní sliznice tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Představuje bariéru, která má zajistit správné vstřebávání živin, minerálů a vody, ale zároveň chránit před prostupem nebezpečných látek do krevního řečiště. Můžeme si představit střevní sliznici jako síto, kdy velikost ok určuje velikost látek prostupujících do systémového oběhu.

Střevní stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, které u sebe udržuje komplex bílkovin nazvaný těsné spoje (tight junctions, TJ). Již bylo identifikováno více než 40 proteinů TJ1, které jsou zodpovědné za rychlou a koordinovanou regulaci „stupně rozvolnění“ střevních buněk.

Při správné funkci střevní stěny do těla prochází pouze optimálně rozložené složky  jídla, zatímco látky o větší velikosti, jako je nedostatečně strávená potrava, toxické látky, patogenní bakterie nebo jejich metabolity, do systému neprostupují. Narušením funkce TJ je ovlivněna regulace velikosti mezibuněčného prostoru (velikosti ok v sítu) a jeho zvětšením mohou do krevního oběhu pronikat látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla2. Tento fenomén představuje Syndrom zvýšené propustnosti střev (jinak také zvýšená střevní permeabilita, z angl. Leaky gut syndrome).

Pokračovat ve čtení

Jak by měla vypadat zdravá stolice?

Na Bristolské univerzitě ve Velké Británii byla týmem gastroenterologů vyvinuta úžasná pomůcka, které se začalo říkat Bristolská stupnice stolice. Je navržena tak, aby názorně vysvětlila podobu stolice, ve vodě v záchodové míse. Podle této stupnice se zohledňují fyzické vlastnosti stolice a časové rozmezí, ve kterém byla stolice přítomna v tlustém střevě. Tyto poznatky jsou užitečné pro všechny, kteří potřebují zjistit stav tlustého střeva.

V Institutu funkční medicíny a výživy tuto stupnici stolice používáme s každým klientem. Nejedná se sice o diagnostický nástroj, nicméně podoba stolice nám může hezky napovědět, jaké kroky je potřeba učinit. Díky této stupnici dokáží naši klienti svou stolici lépe a přesněji popsat a lehčeji se jim o ní hovoří. Nehledě na to, že popis stolice jako normální, může pro každého znamenat úplně něco jiného…

Zde máte popis, jak který typ stolice vypadá a co může znamenat.

Pokračovat ve čtení