Senná rýma je chronické onemocnění výstelky nosní sliznice, které je vyvoláno hypersenzitivní reakcí na běžné alergeny vyskytující se ve vzduchu. Postihuje až 40 % celosvětové populace a bohužel počty takto postižených osob každým rokem rostou. ⁽²⁾ Název senná rýma je poměrně zavádějící pojem, neboť jde v podstatě o alergické projevy, které toho se senem nemají moc společného a v podstatě nejde ani o rýmu, onemocnění jako takové. ⁽³⁾ Nejčastěji se senná rýma projevuje mezi 20 až 40 rokem života, ale není výjimečná ani u dětí. Jednoznačné příčiny, které sennou rýmu způsobují, nejsou prokázány. Existuje ale celá řada faktorů, které riziko vzniku senné rýmy zvyšují. Mezi rizikové faktory se řadí genetická predispozice, mužské pohlaví, atopický ekzém, vyšší socioekonomický status, vystavení organismu znečištěnému životnímu prostředí a cigaretovému kouři, či umělá výživa u dětí. Potvrzuje se domněnka, že časná expozice domácím zvířatům a život mimo město na venkově, během prvního roku života dítěte, značně snižuje riziko vzniku senné rýmy v pozdějším věku. Vliv na vznik senné rýmy i dalších typů alergií má samozřejmě i složení stravy a střevní mikrobiom.  ^{(4, 5)}

V tomto článku se chci zabývat zejména sennou rýmou, která je pravidelně spouštěna venkovními alergeny, jakými jsou zejména pyly trav, stromů a dalších rostlin. Nicméně, existují i pacienti, kteří trpí alergickou rýmou celoročně. V takovém případě jde o reakci na alergeny, které jsou trvale přítomny v interiéru. Nejčastěji se jedná o roztoče, zvířecí srst a plísně.

Projevy senné rýmy

Projevy senné rýmy jsou následkem neodpovídající imunitní reakce organismu, v těchto případech jde zejména o nosní sliznici. Při tomto procesu dochází mimo jiné ke stimulaci histaminových receptorů na senzorických neuronech, což se u pacienta projeví kýcháním a svěděním. Co už na první pohled ale zjevné není je, že dochází i ke zvýšení propustnosti sliznice. V nosním sekretu je produkován histamin, který narušuje celistvost tkání a tím spouští kontinuální alergickou kaskádu. Sliznice je propustná pro více cizích částic, tělo do ní pumpuje imunitní buňky, které spouští zánětlivé reakce a dále dochází k produkci histaminu a dráždění sliznice. ⁽²⁾

Nepříjemné projevy senné rýmy se ve většině případů zmírňují léčivy, obsahujícími antihistaminika a kortikosteroidy, ty poskytují dočasnou symptomatickou úlevu. Tato léčba nicméně nedokáže zmírnit symptomy senné rýmy u zhruba 30 až 60 % pacientů, a navíc tato léčiva způsobují únavu a snižují schopnost soustředění. Dále se používá cílená imunoterapie, která zahrnuje podávání zvyšujících se dávek senzibilizujícího alergenu. Se sennou rýmou je ale možné vypořádat i trochu jinak.

Při alergickém záchvatu je třeba redukovat histamin dostupný v organismu. Toho můžeme dosáhnout jednak preventivním omezením histaminu ve stravě, nebo použitím bylin, které mají schopnost snižovat hladinu histaminu v organismu. Jedná se například o kopřivu (Urtica dioica) ⁽⁷⁾, devětsil (Petasites hybridus) ⁽⁸⁾ či kadidlovník (Boswellia serrata). Poslední jmenovaná bylina má vliv i na celý imunitní systém. Napomáhá jeho správné funkci a snižuje také množství volných oxidačních radikálů ⁽⁹⁾, podobně jako vitamín C, který se také doporučuje užívat na zmírnění příznaků senné rýmy. Velmi dobré účinky má také černý kmín (Nigella sativa). Ten může být podáván například ve formě oleje, ale i prášku nebo v různých bylinkových směsích. Například v kombinaci s lékořicí (Glycyrrhiza glabra), anýzem (Pimpinella anisum) a černým čajem (Camelia sinensis) patří k tradičním bylinným směsím, používaným na mírnění příznaků alergické rýmy. ⁽¹⁰⁾ Tlumit projevy alergie a snižovat hladinu histaminu dokáží i látky obsažené ve známé rostlině, která bývá často považována spíše za plevel, a to Šťovíku kadeřavém (Rumex crispus). ⁽¹¹⁾ Antihistaminovou aktivitu mají i některé vitální houby. Například Lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), která je známější pod názvem Reishi ⁽¹²⁾ či Cordyceps neboli Housenice červená (Cordyceps militaris). ⁽¹¹⁾ Při projevech senné rýmy, astmatu a kopřivky se v naturopatii také úspěšně používá šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis). 

Co přesně histamin je, jakou hraje v organismu roli a jaké jsou jeho zdroje

Histamin je bioaktivní amin, který je v těle syntetizován a ukládán ve vysokých koncentracích v granulech mastocytů a bazofilů, což jsou buňky nespecifické imunity, dále se ukládá v žaludečních enterochromafinních buňkách, v lymfatických uzlinách a brzlíku. Funkčně se tento amin účastní řady fyziologických a imunitních mechanismů. Jde například o stimulaci sekrece žaludečních kyselin, účastní se v procesu kontrakce buněk hladkého svalstva, je to neurotransmiter a také hraje roli v imunitních odpovědích organismu a zánětlivých procesech. ⁽¹³⁾

Pokud se v organismu nahromadí větší množství histaminu, může dojít k histaminové intoleranci. To je stav, kdy tělo nedokáže histamin rozložit ve střevech, což způsobuje zvýšení hladiny histaminu v krvi. Obvykle tento stav souvisí také s nízkými hladinami diamino oxidázy (DAO) a histamin-N-methyltransferázy (HNMT), což jsou enzymy, které histamin odbourávají. Rizikovými faktory, kdy může docházet ke zvýšení histaminu kvůli snížení hladině diamino oxidázy v organismu, jsou například přerůstání bakterií v tenkém střevě (SIBO), syndrom zvýšené propustnosti střev, zánětlivé onemocnění střev či celiakie. Problémy s odbouráváním histaminu mohou způsobovat i některá léčiva, nejčastěji antidepresiva a imunosupresiva. Správná funkce enzymu diamino oxidázy je závislá na přítomnosti vitamínů C, B6 a B12 a na železe a mědi, proto je důležitá jejich správná hladina v organismu. Je důležité si množství těchto látek v těle hlídat a pravidelně je v případě potřeby doplňovat. ^{(14, 15)}  Opomenout bychom neměli také na užívání probiotik a to v podobě kmenů, které mají schopnost zpracovat, nebo odstranit histamin. Jedná se o kmeny Bifidobacterium infantis, Bifidobacterium longum, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus gasseri, Bifidobacterium breve. Pozor jiné kmeny mohou naopak hladinu histaminu zvyšovat! Vhodné kmeny obsahují např. probiotika Smidge, nebo Histabiotics.

Pokud chceme snížit obsah histaminu ze stravy, měli bychom omezit potraviny, kde je jeho obsah přirozeně vyšší: ⁽¹⁵⁾

• Alkohol, obzvláště červené víno
• Kvašené a fermentované potraviny a nápoje (kombucha, kyselé zelí, jogurty, a další)
• Sušené ovoce
• Avokádo
• Lilek
• Špenát
• Masné výrobky a uzeniny
• Měkkýši
• Sýry, obzvláště ty dlouho zrající

Kromě toho existuje ale i řada potravin, které mají schopnost spouštět uvolňování histaminu v těle. Jde například o: ⁽¹⁵⁾

• Alkohol
• Banány
• Rajčata
• Pšeničné klíčky
• Fazole
• Papáju
• Čokoládu
• Citrusové plody
• Ořechy – konkrétně kešu, vlašské ořechy a arašídy
• Řadu potravinářských barviv a aditiv

Zde naopak najdete potraviny, které obsahují nízké hladiny histaminu, nebo působí jako antihistaminika. Na ně by se měli lidé, kteří jsou citliví na zvýšené množství histaminu, soustředit. ⁽¹⁵⁾

• Čerstvé maso a čerstvé ryby
• Vejce
• Quinoa a rýže
• Rostlinná „mléka“, jako je kokosové, mandlové, konopné či rýžové
• Čerstvá zelenina (kromě rajčat, špenátu, avokáda a lilku)
• Ovoce, kromě citrusů (jablko a borůvky působí jako antihistaminikum)
• Cibule, zázvor, kurkuma
• Olivový olej

Budete-li si hlídat množství histaminu v potravinách, pak je potřeba vzít v potaz i čerstvost potravin a hotových pokrmů. Čím starší potravina / hotový pokrm je, tím více histaminů bude obsahovat. Konzumujte vše co nejčerstvější a připravujte si přesné množství jídla. Nenechávejte si nic na druhý den. Dávejte si pozor zejména na dlouho tažené vývary z kostí a preferujte krátce vařené vývary z masa, které po uvaření ihned zchladíte a případně jednotlivé porce zamrazíte. Pozor si musíte dávat také na fermentované potraviny, které mají přirozeně histaminu více.

Kromě výše zmíněných doporučení je důležité ještě zmínit, že zdravotní stav organismu jde ruku v ruce i s psychickým stavem. Pozitivní naladění a dostatek odpočinku úzce souvisí s imunitní odpovědí těla. Zvláště u osob, které mají predispozice pro sennou rýmu, je vhodné (nejenom) v jarním období eliminovat stres na minimum. ^{(16, 17)}

Pokud patříte mezi ty, co trpí na sennou rýmu, pak je potřeba abyste se na nadcházející sezónu připravili ideálně v předstihu dvou měsíců. Během přípravy byste měli organismus pročistit od potravin, které dráždí trávící systém (lepek, mléko, cukr), měli byste optimalizovat stav střevního mikrobiomu, vyřadit potraviny, na které jste citliví (pohlídat si i zkříženou reaktivitu) – pokud nevíte, můžete se nechat otestovat MRT testem, případně otestovat IgG protilátky. Hlídejte si obsah histaminu v potravinách a podpořit byste měli také trávení a játra. Pokud jste přípravu v předstihu nestihli, následujte stejná doporučení alespoň během sezóny, projevy alergické rýmy se vám i tak zmírní.

LITERÁRNÍ ZDROJE

1. SULLIVAN, Debra a Stephanie FARIS. Do You Have a Rash from Hay Fever?. Healthline[online]. 17.9.2018 [cit. 2022-05-18]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/allergies/hay-fever-rash
2. DRAZDAUSKAITĖ, Gabija, Janice A. LAYHADI a Mohamed H. SHAMJI. Mechanisms of Allergen Immunotherapy in Allergic Rhinitis. Current Allergy and Asthma Reports[online]. 2021, 21(1). ISSN 1529-7322. DOI: 10.1007/s11882-020-00977-7 [PubMed] [GoogleScholar]
3. SCHAPOWAL, A. Randomised controlled trial of butterbur and cetirizine for treating seasonal allergic rhinitis. BMJ[online]. 324(7330), 144-144. ISSN 09598138. DOI: 10.1136/bmj.324.7330.144 [PubMed] [GoogleScholar]
4. AKHOURI, Shweta a Steven A. HOUSE. Allergic Rhinitis[online]. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing, 2022, 24.1.2022. [PubMed] [GoogleScholar]
5. VENTER, Carina, Rosan W. MEYER, Bright I. NWARU, et al. EAACI position paper: Influence of dietary fatty acids on asthma, food allergy, and atopic dermatitis. Allergy[online]. 2019. ISSN 0105-4538. DOI: 10.1111/all.13764 [PubMed] [GoogleScholar]
6. LiverTox: Clinical and Research Information on Drug-Induced Liver Injury [online]. 2017. PMID: 31643232 [PubMed]
7. SALAZAR, M. O., M. I. OSELLA, I. A. RAMALLO a R. L. E. FURLAN. N α -arylsulfonyl histamines as selective β-glucosidase inhibitors. RSC Advances[online]. 2018, 8(63), 36209-36218. ISSN 2046-2069. DOI: 10.1039/C8RA06625F [PubMed] [GoogleScholar]
8. METTLER, Lina G., Karin BRECHT, Veronika BUTTERWECK a Henriette E. MEYER ZU SCHWABEDISSEN. Impact of the clinically approved Petasites hybridus extract Ze 339 on intestinal mechanisms involved in the handling of histamine. Biomedicine & Pharmacotherapy[online]. 2022, 148. ISSN 07533322. DOI: 10.1016/j.biopha.2022.112698 [PubMed] [GoogleScholar]
9. MBIANTCHA, Marius, Jabeen ALMAS, Albert Donatien ATSAMO, Gilbert ATEUFACK, Simjee U. SHABANA, Desire Francis BOMBA TATSINKOU, William YOUSSEU NANA a Dastagir NIDA. Anti-inflammatory and anti-arthritic effects of methanol extract of the stem bark of Boswellia dalzielii Hutch (Burseraceae) in rats. Inflammopharmacology[online]. 2018, 26(6), 1383-1398. ISSN 0925-4692. DOI: 10.1007/s10787-018-0505-x [PubMed] [GoogleScholar]
10. LIAO, Chengsong, Yangyang HAN, Zhijing CHEN a Huricha BAIGUDE. The extract of black cumin, licorice, anise, and black tea alleviates OVA-induced allergic rhinitis in mouse via balancing activity of helper T cells in lung. Allergy, Asthma & Clinical Immunology[online]. 2021, 17(1). ISSN 1710-1492. DOI: 10.1186/s13223-021-00587-6 [PubMed] [GoogleScholar]
11. JEONG, Hyun-Ja, Hee-Yun KIM a Hyung-Min KIM. Molecular mechanisms of anti-inflammatory effect of chrysophanol, an active component of AST2017-01 on atopic dermatitis in vitro models. International Immunopharmacology[online]. 2018, 54, 238-244. ISSN 15675769. DOI: 10.1016/j.intimp.2017.11.019 [PubMed] [GoogleScholar]
12. BOH, Bojana, Marin BEROVIC, Jingsong ZHANG a Lin ZHI-BIN. Ganoderma lucidum and its pharmaceutically active compounds[online]. Elsevier, 2007, 2007, s. 265-301. Biotechnology Annual Review. ISBN 9780444530325. DOI: 10.1016/S1387-2656(07)13010-6 [PubMed] [GoogleScholar]
13. COMAS-BASTÉ, Oriol, Sònia SÁNCHEZ-PÉREZ, Maria Teresa VECIANA-NOGUÉS, Mariluz LATORRE-MORATALLA a María del Carmen VIDAL-CAROU. Histamine Intolerance: The Current State of the Art. Biomolecules[online]. 2020, 10(8). ISSN 2218-273X. DOI: 10.3390/biom10081181 [PubMed] [GoogleScholar]
14. SCHNEDL, Wolfgang J. a Dietmar ENKO. Histamine Intolerance Originates in the Gut. Nutrients[online]. 2021, 13(4). ISSN 2072-6643. DOI: 10.3390/nu13041262 [PubMed] [GoogleScholar]
15. GRISANTI, Ronald. Are You Suffering from Histamine Intolerance?. Functional Medicine University[online]. [cit. 2022-05-21]. Dostupné z: https://www.functionalmedicineuniversity.com/public/1807.cfm
16. PATTERSON, Amber M., Vedat O. YILDIZ, Maryanna D. KLATT a William B. MALARKEY. Perceived stress predicts allergy flares. Annals of Allergy, Asthma & Immunology[online]. 2014, 112(4), 317-321. ISSN 10811206. DOI: 10.1016/j.anai.2013.07.013 [PubMed] [GoogleScholar]
17. THEOHARIDES, Theoharis C. The impact of psychological stress on mast cells. Annals of Allergy, Asthma & Immunology[online]. 2020, 125(4), 388-392. ISSN 10811206. DOI: 10.1016/j.anai.2020.07.007 [PubMed] [GoogleScholar]

Játra jsou místem, kterým přímo interagujeme s okolním světem. Zažívací trakt, který je nejčastěji asociovaný s metabolismem, je důležitý, ale játra jsou víceméně vstupním místem pro vše, s čím se náš organismus setkává, ať už se jedná o jídlo, bakterie, které jsou součástí naší diety, ale i vnější vlivy našeho prostředí. (1)

Játra mají v těle řadu životně důležitých funkcí, jako je například metabolismus sacharidů, tuků a bílkovin, zajišťují také metabolismus vitamínů a minerálů, jsou zodpovědné za detoxikaci organismu či sekreci žluči. Udržení jater ve zdravém stavu je zásadní pro zdraví a dobrou kvalitu života. Bohužel játra bývají často zatěžovaná toxiny z životního prostředí, špatnými stravovacími návyky, alkoholem, léky či v některých případech i drogami. To vše může játra oslabit a poškodit a v konečném důsledku to může vyústit v hepatitidu, cirhózu nebo steatózu jater. (2)

Pokračovat ve čtení

Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání?

Útok či útěk

K tomu abychom jídlo adekvátně zpracovali a vzali si z něj veškeré živiny, se potřebujeme nacházet v tzv. parasympatickém módu. Pokud jsme ve stresu, ať už je sebemenší, naše tělo je nastaveno na přežití a trávení je odsunuto do pozadí. Naše tělo neumí rozeznávat závažnost stresu, buď má aktivní parasympatickou nervovou soustavu (stav relaxace), nebo sympatický nervový systém (stresová reakce). A je jedno, jestli sympatickou větev aktivoval nepříjemný telefonát, zprávy v televizi, nebo nepořádek v bytě. Jakmile se aktivuje, schopnost trávení se snižuje. Je to proto, že autonomní nervová soustava (ANS) monitoruje, jestli je v žaludku nějaká potrava, aktivuje v něm mísení, spouští enzymatické šťávy a udržuje celý proces vstřebávání živin v chodu. Jakmile ANS zaznamená stres, začnou být do oběhového systému vylučovány hormony, které nám pomáhají dodat okamžitou energii – adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tok krve je přesměrován ze středu těla směrem do hlavy (abychom mohli rychleji přemýšlet) a do končetin (abychom měli sílu nutnou pro útok či útěk), trávicí systém se vypne.

Pokračovat ve čtení