Funkční medicína se zaměřuje na hledání skutečné příčiny onemocnění. Používá k tomu nástroje funkční medicíny, jako je časová osa, matrix, detailní dotazníky a laboratorní testy. Do procesu léčby je zapojen hlavně pacient, terapeut v něm funguje v roli průvodce.

Tím, že se zaměřuje více na pacienta než na samotné onemocnění, dokáže funkční medicína obsáhnout celou osobu, ne jen izolovaný seznam příznaků.

Terapeuti funkční medicíny si na pacienty vyhradí dostatek času, poslechnou si historii se zaměřením na vzájemné vazby genetických faktorů, prostředí nebo životního stylu, které mohou ovlivnit dlouhodobě zdraví, nebo komplexní chronickou nemoc. Tímto způsobem podporuje funkční medicína každého člověka naprosto personalizovaně.

Tento terapeutický protokol je vhodný pro různá chronická onemocnění, založená na oslabeném trávicím systému.

Nervový systém zažívacího traktu má výrazný podíl na utváření naší psychiky, neboť serotonin a jiné neurotransmittery, které jsou produkovány ve střevech, se prostřednictvím bloudivého nervu přenášejí do mozku. Změnou stravy se tak dají ovlivnit nejen trávicí obtíže, ale i deprese, úzkosti nebo třeba autistické projevy.

GAPS je založena na specifické sacharidové dietě (SCD), která byla vyvinuta v roce 1920, za účelem léčby zažívacích obtíží. GAPS se ale zaměřuje více na vývary, fermentované potraviny a detoxikaci a klade důraz na kvalitu a přípravu potravin. Je to terapeutický protokol, který by se měl dodržovat přibližně 2 roky.

Psychologie výživy se zaměřuje na to, jak hluboký vliv má mysl na tělo, pokud jde o metabolizaci potravin. Zabývá se trávením, asimilací, spalováním kalorií a veškerých funkcí těla, které jsou doslova ovlivěny stresem, uvolněním, myšlenkami, vírou, emocemi, potěšením, stravovacími rytmy, povědomím nebo naším osobním příběhem.

Většina lidí ví, že stres má obrovský dopad na naše zdraví. Všichni jsme si vědomi stresorů v našem životě jako je práce, vztahy, zdraví, finanční problémy atd. Mnoho lidí si již ovšem neuvědomuje, že naše tělo vyvýjí stresovou reakci, i když si stresovou situaci pouze představujeme. Mezi takové stresory patří i jakákoliv vina z jídla, negativní vztah k vlastnímu tělu nebo negativní úsudek o zdravotním stavu. Naše tělo se v jakékoliv stresové situaci automaticky přepne do tzv. sympatického nervového systému, kdy se tělo dostane do stavu “útok či útěk” a funkce trávení se markantně sníží. V tomto stavu je tělo zaměřeno na přežití a trávení potravy se odsouvá do pozadí.

Psychologie výživy nám ukazuje, jak se orientovat ve fyziologii člověka, v jeho emocionálním stavu a myšlení a pomáhá nám využívat metabolismus trávení potravy v plném potenciálu. Psychologie výživy je tak nezbytnou součástí naší cesty ke zdraví.

Na téma psychologie výživy pořádám pravidelně, společně s arteterapeutkou Androu Ehret, prožitkový seminář, zaměřený na odblokování strachů z potravin a eliminaci stresu.