Pocit nepříjemných tlaků v břiše zná snad každý. Jako nadýmání označujeme ten stav, kdy se v trávicím traktu nadměrně hromadí plyny, což způsobuje nepříjemné a někdy až bolestivé pocity. Nejčastějšími příznaky nadýmání jsou pocit plnosti a zvětšení obvodu břicha. Jedná se do určité míry o normální fyziologický stav, nicméně pokud trápí někoho pravidelně (častěji, než jednou týdně)

Jako výživová poradkyně jsem se v průběhu své praxe setkávala s klienty, kteří se potýkali s různými zdravotními obtížemi, a přestože většina z nich vyhledávala pomoc především kvůli fyzickým problémům, jejich zdravotní potíže často souvisely s psychickými faktory. S velkou frekvencí se mi dostával do rukou specifický vzorec „nejsem dost dobrá“. Tento pocit nízké sebehodnoty

Smích a radost jsou obvykle přirozenou součástí našeho života. Stejně jako dýcháme, tak se také někdy smějeme. Pro náš organismus má smích několik léčivých přínosů, může nás podpořit jak fyzicky, tak psychicky.

Senná rýma je chronické onemocnění výstelky nosní sliznice, které je vyvoláno hypersenzitivní reakcí na běžné alergeny vyskytující se ve vzduchu. Postihuje až 40 % celosvětové populace a bohužel počty takto postižených osob každým rokem rostou. V tomto článku se chci zabývat zejména sennou rýmou, která je pravidelně spouštěna venkovními alergeny, jakými jsou zejména pyly trav, stromů a dalších rostlin. Nicméně, existují i pacienti, kteří trpí alergickou rýmou celoročně. V takovém případě jde o reakci na alergeny, které jsou trvale přítomny v interiéru. Nejčastěji se jedná o roztoče, zvířecí srst a plísně.

Játra jsou místem, kterým přímo interagujeme s okolním světem. Zažívací trakt, který je nejčastěji asociovaný s metabolismem, je důležitý, ale játra jsou víceméně vstupním místem pro vše, s čím se náš organismus setkává, ať už se jedná o jídlo, bakterie, které jsou součástí naší diety, ale i vnější vlivy našeho prostředí.

Vývar je základním kamenem terapeutického protokolu GAPS, ale jeho síla se využívá i v dalších nutričních protokolech, kde je potřeba zaléčit střevo. Přestože se vývar v české kuchyni hojně používá, málokdo se dokáže v problematice vývaru vyznat natolik, aby uměl správně využít jeho léčivého potenciálu, a naopak si ještě nepřitížil.

Když jsem byla malá, platilo u nás pravidlo „Kdo to sní první je král“ a já byla pyšná, že jsem většinou vyhrávala. Hrála se u vás také tato hra? Pokud ano, jak jste na tom dnes? Jíte v klidu, pokrm si vychutnáváte a věnujete mu dostatek pozornosti, nebo jídlo hltáte a utíkáte k dalšímu úkolu, který na vás čeká. A jak je na tom vaše zažívání?

Střevní sliznice tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Představuje bariéru, která má zajistit správné vstřebávání živin, minerálů a vody, ale zároveň chránit před prostupem nebezpečných látek do krevního řečiště.

Na Bristolské univerzitě ve Velké Británii byla týmem gastroenterologů vyvinuta pomůcka, která zohledňuje fyzické vlastnosti stolice a časové rozmezí, ve kterém byla stolice přítomna v tlustém střevě a udává její podobu v záchodové míse. Nejedná se o diagnostický nástroj, nicméně podoba stolice vypovídá o kvalitě trávení a je nápomocná i u onemocnění, které se zdánlivě trávení netýkají.