Střevní sliznice tvoří největší plochu, která je v kontaktu s vnějším prostředím. Představuje bariéru, která má zajistit správné vstřebávání živin, minerálů a vody, ale zároveň chránit před prostupem nebezpečných látek do krevního řečiště. Střevní sliznici si můžeme si představit jako síto, kdy velikost ok určuje velikost látek prostupujících do systémového oběhu.
-
- Střevní stěna je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, které u sebe udržuje komplex bílkovin nazvaný těsné spoje (tight junctions, TJ). Již bylo identifikováno více než 40 proteinů TJ1, které jsou zodpovědné za rychlou a koordinovanou regulaci „stupně rozvolnění“ střevních buněk.
Při správné funkci střevní stěny do těla prochází pouze optimálně rozložené složky jídla, zatímco látky o větší velikosti, jako je nedostatečně strávená potrava, toxické látky, patogenní bakterie nebo jejich metabolity, do systému neprostupují. Narušením funkce těsných spojů je ovlivněna regulace velikosti mezibuněčného prostoru (velikosti ok v sítu) a jeho zvětšením mohou do krevního oběhu pronikat látky, které poškozují zdravou rovnováhu těla2. Tento fenomén představuje Syndrom zvýšené propustnosti střev (jinak také zvýšená střevní permeabilita, z angl. Leaky gut syndrome).
Látky, které by při správné funkci střevní sliznice do systému neprostoupily, aktivují imunitní systém, spouští zánětlivou odpověď a mohou vést k autoimunitním reakcím. Imunitní odpověď našeho těla může přejít do chronického zánětu, který je původcem řady chronických onemocnění.
Mezi příznaky zvýšené střevní propustnosti patří alergie3, časté infekce dýchacích cest3, nadměrná únava4, bolesti hlavy5, syndrom dráždivého tračníku3, 6, kožní problémy, jako jsou ekzémy, akné7 a atopický ekzém8 a trávící obtíže např. nadýmání a potravinové nesnášenlivosti9. Zvýšená střevní permeabilita souvisí s chronickými i autoimunitními onemocněními, jako je Crohnova choroba2, 10, 11, 12, ulcerózní kolitida2, artritida3, 10, celiakie3, 11, autoimunitní hepatitida2, cukrovka 1. typu2, 10, 11, astma 10, 11, roztroušená skleróza2, 10, systémový lupus erythematodes2, špatná funkce štítné žlázy13, Parkinsonova choroba14, metabolický syndrom15 i psychická onemocnění jako autismus, deprese či úzkost 5, 11, 16, 17, 18.
Ačkoli není zatím jasné, zda je zvýšená střevní propustnost příčinou vzniku či důsledkem těchto onemocnění, narušená funkce těsných spojů podporuje rozvoj onemocnění u geneticky náchylných jedinců19. Při zvýšeném prostupu látek do krevního oběhu navíc u onemocnění spojených se zvýšenou střevní propustností často dochází k rozvoji dalších zdravotních potíží11.
K narušení regulace velikosti mezibuněčného prostoru přispívají různé faktory. Podíl na rozvoji zvýšené permeability má nezdravý životní styl a tzv. Západní způsob stravování (Western diet)3 bohatý na vysoce zpracované produkty, jídla rychlého občerstvení a nadbytek sacharidů a tuků. Faktory narušující funkci střevní sliznice zahrnují konzumaci průmyslově zpracovaných a prozánětlivých potravin, jako je přidaný cukr20 a vysoký příjem fruktózy21, rafinované obiloviny a oleje20, lepek22, 23, potravinářská aditiva20, např. organická rozpouštědla (používaná k výrobě rostlinných olejů) nebo emulgátory24, které běžně najdeme v pekárenských a mléčných výrobcích, omáčkách, krémech, zmrzlinách, nápojích, čokoládě, žvýkačkách a margarínech. Další faktory narušující funkci střevní sliznice je chronický stres25, toxiny z prostředí, pesticidy a léčiva (např. nesteroidní antiflogistika26, 27), nadměrný příjem alkoholu3, 26, 28, nedostatek některých vitamínů a minerálů (např. vit. D2 nebo zinku29) střevní dysbióza2, 3, 30, 31 a přemnožení kvasinek32.
Při posuzování, zdali se jedná o zvýšenou střevní propustnost, se využívá zejména hladina Zonulinu, který je klíčovým parametrem pro střevní propustnost (reguluje těsné spoje). Můžeme ho otestovat z krve, nebo ze stolice, ze které se dá otestovat i osídlení střevního mikrobiomu a další nerovnováhy gastrointestinálního traktu. Využít se dají i testy z moči na laktulózu, díky které můžeme usoudit míru propustnosti střeva a manitol, který nám pomůže odhalit absorpční kapacitu střeva. Užitečné informace mohou poskytnout ale i biomarkery sIgA, IgG, Kalprotektin, Alfa-1-antitrypsin aj.
Na zacelení střevní sliznice se ve funkční medicíně často používá tzv. 5R protokol, kdy se v jednotlivých fázích zaměřujeme na eliminaci potravin a látek z prostředí, které dráždí trávící trakt, nebo na ně reaguje nežádoucím způsobem imunitní systém. Optimalizuje se trávení a stav střevní mikrobioty, zaceluje se střevní sliznice a zaměřujeme se celkově na zdravý životní styl v dlouhodobém horizontu.
Na hojení střevní sliznice pomáhají mimo jiné:
- kostní vývary, bohaté na kolagen a aminokyseliny prolamin, glycin a L-glutamin33,
- kvalitní fermentované mléčné i nemléčné produkty obsahující probiotické bakterie, jako je kefír, nepasterované kysané zelí, pickles, kimchi, vodní či kokosový kefír. Případně podpořit kvalitními, vysoce potentními probiotiky jako jsou například Smidge anebo půdní probiotika Primal Defence anebo Primal Soil;
- potraviny bohaté na omega-3, jako jsou divoce žijící mořské ryby, olej z tresčích jater, lněná a chia semínka a oleje z nich;
- potraviny obsahující zinek (ústřice, hovězí a jehněčí maso, dýňová semínka, nepražené kakao, vaječný žloutek, játra;
- vhodné jsou i slizovité čaje na regeneraci sliznic Slizin, nebo žaludeční čaj od Grešíka
- a některé koření a bylinky, např. kurkuma34.
Reference:
-
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2742087/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5440529/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4253991/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19112401
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18283240
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17593135
- https://gutpathogens.biomedcentral.com/articles/10.1186/1757-4749-3-1
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1296081/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2763174/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22109896
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2898551/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22731729
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5435852/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4050039/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4880177/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3601973/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4604320/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4662178/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3758766/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25676324
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22525431
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3458511/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21248165
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25887492
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22314561
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4266989/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19148789
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16565490/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4231515/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1856434/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4686753/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC185633
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27749689
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5407015/