Skupinová arteterapie: co tě čeká a proč se jí nemusíš bát
Bojíš se, že neumíš malovat nebo že budeš muset mluvit před cizími lidmi? Ukážu ti, jak skupinová arteterapie opravdu probíhá, co na ni říká výzkum a co o ní říkají ženy, které na ni chodí.
Skupinová arteterapie: co tě čeká a proč se jí nemusíš bát
Neumíš malovat? To je v pořádku. Na skupinové arteterapii nejde o obraz, ale o to, co se děje během tvoření.
„Ráda bych to zkusila, ale neumím malovat.“ „Nechci o sobě mluvit před cizími lidmi.“ Tyhle věty slyším často od žen, které o skupinové arteterapii přemýšlejí, ale pořád váhají. Rozumím jim. Neznámé věci v nás přirozeně vyvolávají nejistotu. A když jde o naše pocity, ještě víc.
V tomhle článku ti ukážu, co si pod skupinovou arteterapií představit a jak vypadá jedno setkání. Podíváme se i na to, co říká výzkum. A odpovím na obavy, se kterými za mnou ženy nejčastěji přicházejí.
Co je skupinová arteterapie
Skupinová arteterapie je pravidelné setkávání malé skupiny lidí, kteří pod vedením arteterapeutky tvoří a sdílejí, co při tvoření prožívají. Pracuje se s barvami, kresbou, koláží nebo hlínou. Nejde ale o to, naučit se malovat. Důležité je, co se během tvoření děje uvnitř tebe.
Od kurzu malování se liší tím, že se výsledek nehodnotí. Nikdo ti neřekne, že máš špatně stínování nebo že ti nevyšla perspektiva. Od skupin, kde se hlavně mluví, se liší tím, že velkou část setkání tvoříme. Spoustu pocitů neumíme pojmenovat. Při tvoření ale pracuješ i s nevědomím. Na papír se dostane to, co si běžně neuvědomuješ. A smysl to často začne dávat až ve chvíli, kdy to pojmenuješ.
Arteterapie může být individuální, kdy pracuješ jen s terapeutkou, nebo skupinová. Obě formy mají své místo. Skupina ale nabízí něco, co individuální setkání dát nemůže: přítomnost dalších žen, které tvoří vedle tebe. Díky nim zjistíš, že v tom nejsi sama. A jejich pohled ti může otevřít nové souvislosti i ve tvém vlastním obraze. Individuální arteterapie zase umožňuje jít víc do hloubky a je vhodnější pro citlivá témata.
Jak probíhá jedno setkání
Každá arteterapeutka pracuje trochu jinak. Popíšu ti, jak to vypadá u mě. Setkání trvá zhruba dvě hodiny a ve skupině je nejvýš sedm žen.
Úvodní kolečko. Každá řekne, s čím ten den přichází. Pomáhají nám k tomu emoční nebo jiné karty. Díky nim se snadněji naladíš na sebe a uvědomíš si, co v tobě právě je.
Tvoření. Dostaneš téma a výtvarný materiál. Někdy hraje hudba, jindy je v ateliéru ticho. Nemusíš nic plánovat. Stačí tvořit podle toho, jak to právě cítíš, ne podle toho, jak by to mělo vypadat.
Sdílení. Na konci se k tomu, co vzniklo, vracíme. Kdo chce, ukáže svou práci a řekne, jak se jí tvořilo. Ostatní mohou přidat, co jim obrázek připomíná, a doptat se na to, co je na něm zaujalo. Nikdo nehodnotí, jestli je obrázek hezký nebo správný.
Materiál i zástěry jsou v ateliéru připravené, takže si nic nosit nemusíš. Stačí ti oblečení, ve kterém se budeš cítit příjemně.
„Neumím malovat“ a další obavy
„Neumím malovat.“ Tohle je nejčastější obava a zároveň nejmenší překážka. Na arteterapii nepotřebuješ žádný talent ani zkušenost. Nehledáme krásný obraz. Mnohdy nejvíc řekne právě obyčejná čmáranice.
„Musím o sobě mluvit?“ Nemusíš říkat víc, než chceš. Pokud je téma tvého obrázku moc citlivé, můžeš sdílení vlastní práce vynechat. Často se ale po tvoření mluví snadněji. Obrázek leží před tebou a ty jen popisuješ, co vidíš.
„Bude mi někdo můj obrázek vykládat?“ Ne. Arteterapie není psychologický test. Význam tvého obrazu znáš nejlépe ty. Moje role je pomáhat ti ho objevovat otázkami, ne ti ho říkat.
„Co když se rozpláču?“ Pak se rozpláčeš a nic špatného se neděje. Ve skupině je na emoce místo. Nikdo je nebude přecházet ani tě zahrnovat rychlými radami.
„Co když mi nějaká aktivita nebude příjemná?“ Řekni mi to. Společně se domluvíme, jestli to zkusit, nebo najít jinou cestu. Někdy je to právě to nepohodlné, co nás posune dál. Rozhoduješ ale se mnou, ne pod tlakem.
„Co když tam nikoho neznám?“ Většina žen do skupiny přichází sama. Po pár setkáních se z cizích lidí stávají ženy, se kterými sdílíš něco důležitého.
Co dává skupina navíc
Jedna z nejsilnějších věcí, které ve skupině vidím, je chvíle, kdy žena zjistí, že v tom není sama. Pocit „nejsem dost dobrá“ nebo „všechno musím zvládnout sama“ zná i žena, která sedí naproti. Psychoterapeut Irvin Yalom tomu říká univerzalita a řadí ji mezi hlavní léčivé síly skupinové terapie [4].
Skupina také inspiruje. Vidíš, jak stejné téma zpracovává každá žena jinak. To ti může otevřít nový pohled i na tvé vlastní téma.
A dává pravidelnost. Mít v kalendáři čas jen pro sebe je pro mnoho žen samo o sobě úlevou.
Co ukazuje výzkum
Výzkum skupinové arteterapie zatím není rozsáhlý. Přibývá ale studií, které stojí za pozornost.
V randomizované studii z roku 2026 chodilo 120 mladých lidí se zvýšenou sociální úzkostí osm týdnů do skupin po šesti až osmi lidech [1]. Polovina měla skupinovou arteterapii, druhá polovina stejně dlouhá setkání, kde se jen mluvilo. Sociální úzkost klesla v obou skupinách. U arteterapie ale výrazněji: zhruba o 36 % hned po programu a o 41 % po třech měsících. Ve skupině, kde se jen mluvilo, to bylo asi o 20 a 24 %. Autoři předpokládají, že tvoření pomáhá přesunout pozornost z otázky „jak působím na ostatní“ k tomu, co vzniká na papíře. Zatím je to ale jen hypotéza.
Malá pilotní studie se čtrnácti těhotnými ženami, které chodily pět týdnů do arteterapeutické skupiny, ukázala mírný pokles úzkosti [3]. Deprese se nezměnila. Ženy samy nejčastěji mluvily o tom, že se naučily lépe vyjadřovat emoce a že jim pomohla podpora ostatních žen. Vědomí, že všechny procházejí něčím podobným, jim dalo pocit sounáležitosti.
Širší souhrn dvanácti randomizovaných studií se 741 dospělými zjistil, že výtvarná arteterapie snižuje depresivní příznaky i úzkost [2]. Přehled zahrnoval individuální i skupinovou formu a mezi nimi nerozlišoval. Jistotu důkazů autoři hodnotí u deprese jako střední a u úzkosti jako nízkou.
Považuji za fér říct, že studie jsou zatím spíš menší a jejich výsledky se liší. Ukazují ale, že skupinová arteterapie není jen příjemně strávený večer. Může přinést skutečnou změnu.
Co říkají ženy ze skupiny
Výzkum je jedna věc. Jak to vypadá zevnitř, nejlépe popíšou ženy, které na Cestu k sobě chodí.
„Na začátku si vždy povídáme o tom, jak se máme a jak jsme prožili uplynulý týden, což mi pomáhá se naladit a uvolnit. (…) Žaneta má skvělý přístup, je klidná, vnímavá a vytváří bezpečné prostředí, ve kterém nemám problém mluvit o tématech, která jsou pro mě důležitá. (…) Vždy odcházím s lehčí hlavou, lepší náladou a o něco lepším porozuměním sama sobě.“
Ana, 48 let, risk managerka a koučka
„Každý týden se pár dní předem na setkání hodně těším, je to pravidelný a vzácný čas jen pro mě samotnou. Takový dárek sama pro sebe. (…) Kombinace sdílení a tvoření mě zdrojuje.“
Nikol, 35 let, fotografka
„Přicházím taková, jaká zrovna jsem, třeba unavená nebo nesoustředěná, a pokaždé cítím, že je to v pořádku. Tvoření mi pomáhá dostat se k věcem, ke kterým bych se přemýšlením nedobrala ani za měsíc. (…) Kdyby někdo váhal, řekla bych: přijď a vyzkoušej to, tvoření je překvapivě skvělá forma meditace.“
Markét, 33 let, lékárnice
Pro koho je skupinová arteterapie
Skupina je pro tebe, pokud:
chceš pravidelný čas jen pro sebe,
chceš lépe rozumět svým pocitům a potřebám,
cítíš se zahlcená a hledáš místo, kde se můžeš zastavit,
láká tě tvořit a zajímá tě, co ti tvoření o tobě řekne.
Skupina naopak nemusí být to pravé, pokud procházíš akutní krizí. Nebo pokud řešíš velmi bolestné téma, o kterém zatím nedokážeš mluvit před ostatními. Pak bývá lepší začít individuálně, případně s psychologem nebo psychiatrem. Ke skupině se můžeš vrátit později.
Nevíš, co je pro tebe vhodnější? Napiš mi a probereme to.
Skupinová arteterapie v Praze: Cesta k sobě
Skupinu Cesta k sobě vedu v Ateliéru Arte Loci v Praze 5. Scházíme se každý čtvrtek od 18 do 20 hodin. Je to skupina žen, které se potkávají pravidelně. Díky tomu mezi námi rychle vzniká důvěra a bezpečí, ve kterém se dá jít víc do hloubky.
Přihlášení platí na cyklus deseti setkání. Kdo chce, může přijít o půl hodiny dřív na společnou večeři. A mezi setkáními jsme v kontaktu ve WhatsApp skupině. Aktuální cenu a volná místa najdeš na stránce Cesta k sobě.
Pokud tě víc láká naučit se malovat a arteterapeutické prvky bereš jako bonus, podívej se na skupinu ArteFlow.
Vyzkoušej si tvoření doma
Chceš si nejdřív vyzkoušet, jaké je tvořit s arteterapeutickým přesahem? Můžeš začít doma. V online kurzu Pro hezký den najdeš patnáct tvořivých aktivit, které nevyžadují žádné výtvarné dovednosti. Každá končí několika otázkami k zamyšlení. Ukázkovou lekci si můžeš vyzkoušet zdarma.
Kurz je ale hodně zjednodušený. Je to hlavně příjemné tvoření s lehkým přesahem. Na Cestě k sobě jdeme mnohem víc do hloubky. Pracujeme s tématy, která si přinášíš, a máš vedle sebe terapeutku i další ženy.
Na závěr
První krok do skupiny chce trochu odvahy. Obavy jsou v pořádku a nemusíš se jich nejdřív zbavit, abys mohla přijít. Stačí, když je vezmeš s sebou.
Když budeš mít jakoukoli otázku, napiš mi. Ráda ti odpovím ještě předtím, než se rozhodneš.
Další čtení
Použité zdroje
Long, W., Luo, Y., Du, J., & Tang, Y. (2026). Aesthetic experience as a candidate process linking group art therapy to social anxiety relief: a randomized trial with repeated process assessment. Frontiers in Psychology. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyg.2026.1953607
Guo, Z., Liu, Y., Zhu, S., & He, Y. (2026). Effects of visual art therapy on depressive symptoms in adults: a systematic review and meta-analysis. Frontiers in Psychiatry, 17. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2026.1877502
Feng, X., Li, Q., Huang, L., Yan, H., Lan, C., Ling, Y., Ling, R., Li, Y., & Yu, H. (2026). Design and evaluation of a group-based integrative expressive art therapy intervention for mental health among pregnant women in China: a pilot pre-post study. Frontiers in Psychiatry. Dostupné z: https://doi.org/10.3389/fpsyt.2026.1850434
Yalom, I. D., & Leszcz, M. (2020). The Theory and Practice of Group Psychotherapy (6. vyd.). New York: Basic Books.
Žaneta Kremsa, DT
Arteterapeutka a umělkyně, členka Mezinárodní asociace uměleckých terapií